|
|
Species traits of soil fauna and ecosystem functions during recovery after major disturbances
Salazar Fillippo, Andres Alberto ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Józefowska, Agnieszka (oponent)
Stále více důkazů naznačuje, že interakce mezi nadzemními a podzemními společenstvy jsou nezbytné pro zdravé a fungující ekosystémy. To však odhalilo neúměrnou mezeru ve znalostech o půdních společenstvech, která jsou ve srovnání se svými nadzemními protějšky stále nedostatečně prozkoumána jak na taxonomické, tak na ekologické úrovni. Studium procesů při vzniku společenstev spolu se strukturními silami, které změny ve společenstvech pohánějí, usnadňuje pozorování klíčové dynamiky v ekosystému. Z tohoto důvodu se tři ze čtyř rukopisů zahrnutých do této práce zaměřují na chronosekvence v různých sukcesních stadiích po obnově velkých disturbancí. První chronosekvence se skládala ze čtyř lokalit (10 let, 30 let, 50 let a referenční lokalita >100 let) ve vřesovištích obnovených odstraněním ornice ze severovýchodní Belgie. Zde jsem studoval znaky společenstev pancířníků (Oribatida), které odhalily různé ekomorfologické skupiny měnící se s časem během sukcese, a také jsem kvantitativně hodnotil podíl foresie prostřednictvím hlodavců na šíření pancířníků mezi obnovenými lokalitami. Ve druhé chronosekvenci na výsypce v těžební oblasti Sokolov (Česká republika) s lokalitami o stáří v rozmezí od 1 do 41 let jsem identifikoval explicitní vztahy mezi specifickými znaky pancířníků a parametry prostředí, což dále...
|
|
| |
|
|
Mechanisms behind diversity and ecosystem functioning relationships - the insights from observational and manipulative studies in grassland communities
LISNER, Aleš
This thesis focuses on the relationship between diversity and two commonly used ecosystem functions - productivity and its stability. The thesis tries to assess the problematics from different perspectives using large-scale observational studies and small-scale manipulative experiments to better understand which mechanism create observed patterns. High emphasis is put on the methodological aspects and potential theoretical or practical issues arising from experimental setting and data collection. More specifically, the thesis starts with description and critical evaluation of patterns observed at bigger spatial scales and across multiple sites (Chapter I). Then continue with detailed small-scale experimental approaches and assessment of mechanism driving relationship between diversity, productivity and stability of communities (Chapter II and III). Further, the thesis digs into bigger detail focusing on which plant characteristics define abundance patterns of individual species, which translates into productivity (Chapter IV). Finally, it elaborates on common issues related to vegetation data collection and their subsequent analysis (Chapter V).
|
|
|
Životní strategie arbuskulárně mykorhizních hub
Fričová, Renata ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je symbiotické soužití cévnatých rostlin a arbuskulárně mykorhizních (AM) hub z podkmene Glomeromycotina. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli je jen málo známo o životních strategiích AM hub, je těžké predikovat jejich populační dynamiku ve společenstvech. Je však patrné, že AM houby se mezi sebou liší celou řadou znaků. Fyziologické a ekologické rozdíly hub mohou ovlivnit jak výsledky jejich vzájemné kompetice, tak kooperaci s rostlinami a sukcesní dynamiku celého společenstva hub. Abychom rozšířili své znalosti o životních strategiích AM hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění znaků a faktorů ovlivňujících vztah obou symbiontů. Tato bakalářské práce je koncipována jako rešerše, jejímž cílem je shrnout poznatky o rozdílných vlastnostech AM hub a vlivu těchto vlastností na jejich životní strategie. Klíčová slova: arbuskulárně mykorhizní houby, životní strategie, hostitelská rostlina, vlastnosti, mycelium, kolonizace, kompetice, společenstvo, sukcese
|
|
|
Vybrané aspekty vlivu bezobratlých herbivorů na složení travinného společenstva
HRUBÁ, Karolína
První část práce se zabývá ztrátou plochy listu způsobenou herbivorií bezobratlých v průběhu sezóny. Zkoumám, jak vybrané funkční vlastnosti ovlivňují chutnost (atraktivitu) rostlinných druhů. V další části zjišťuji jaký mají herbivorie a gapy (mezery v porostu) vliv na uchycování semenáčů. A poslední část práce se zabývá vlivem herbivorie terestrických plžů na kompetiční vztahy mezi vybranými druhy rostlin.
|
|
|
Environmental and ecological determinants of urban bird community structure
Ferenc, Michal ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Tryjanowski, Piotr (oponent)
Urbánní prostředí přitahuje pozornost vědců, protože je středobodem environmentálních změn způsobených rostoucí lidskou populací. Obvzláště často je jejich pozornost věnována ptačím společenstvům a jejich odpovědím na probíhající urbanizaci. Přes intenzivní vědecké úsilí rezonuje v urbánní ekologii ptáků několik otázek: i) Jsou města běžnou součastí původního prostředí se stejnými makroekologickými diverzitními patrnostmi, které pozorujeme v okolním prostředí, nebo mají města specifický dopad na původní avifaunu? ii) Které vlastnosti jsou charakteristické pro druhy schopné respektive neschopné přežívat ve městech? iii) Jak se s prostorovou škálou mění vliv nejdůležitějších faktorů ovlivňujících urbánní ptačí společenstva - plochy, heterogenity habitatů a prostorové pozice ? S cílem zodpovědět tyto otázky byla použita následující data: složení hnízdních ptačích společenstev měst bylo získáno z 41 evropských urbánních atlasů a složení avifauny regionů, ve kterých se tato města nacházela, bylo získáno z EBCC Atlas of European Breeding Birds. Komunitní data na jemnějších škálách byla získána z atlasu Prahy a pomocí bodového sčítání v Praze. Údaje o vlastnostech ptáků byly shromážděny z publikovaných zdrojů. Další environmentální a prostorové údaje byly získány z publikovaných zdrojů nebo zaznamenány v...
|
|
| |
|
|
Od pětifaktorového modelu k pětifaktorové teorii osobnosti
Hřebíčková, Martina
Příspěvek obsahuje výklad pětifaktorové teorie osobnosti, kterou na základě pětifaktorového modelu vytvořil McCrae a Costa (1996). Teoretický rámec pětifaktorové teorie osobnosti tvoří:1) biologicky dané bazální tendence zahrnující pět obecných rysů osobnosti; 2) kulturně podmíněné charakteristiky adaptace, ketré jsou výsledkem interakce individua s prostředím a jsou vlastně konkrétním projevem bazálních tendencí; 3) sebepojetí; 4)objektivní biografie; 5) vnější vlivy. Dalším prvkem systému jsou dynamické procesy, které určují interakce mezi jednotlivými prvky. Jako nejpodstatnější postulát z PTF vyplývá, že rysy jsou stejně jako temperament vrozené dispozice, které se vytvářejí na základě vnitřního zrání zcela nezávisle na vlivech prostředí.
|
host ::
RSS.